Kommentaarcz
Zërn Kïnotekcz zet nietz gewoênlekcz Hollywood-komédïes o klâppendcz bèirkesz ihn yhzer katalôogh. Dezcz hïer verdïent yhzer plojsch dankczaaï îen enkel akszeszwârcz. Ihn on loepplojschkôemer, noh dascz ïnd fan Ted fan Seth MacFarlane (oêtgezaktcz öpp dascz bed, ihn dze mïddcz fan on bergh leigcz blïkskczen, on pôor momentczen veurdascz yhzer vrïenszjap micz dascz levendegcze bèirkeh ihn on klopparthaaï oêtdrôeit), leest John Bennett, gespield dôor Mark Wahlberg, Rakettcz nâ dze Mâans fan Hergé, fan dascz beghïn toht dascz ïnd. Nietz îencz zegtcz o itd. Gîn personôoszjcz leit itd oêt. Gîn replïekcz wâaïst noh itd. Czesztot dôe, gewoên, ghelaaïk on ghekendcz boekcz dôe lïtcz ihn dascz leïvecz fan on ventcz dje yhzer kïndzerjoêrczen nôoït hielemôel oepgerôemd hètj.
Wât tot optrèiën on notïskcz weirdcz môktj, czesztot nietz dze zwânsz, mâhr dze gheômetrïe dôe szousz. Rakettcz nâ dze Mâans esz dascz albumcz woê Hergé ihn oepgeszrèivcz hètj, vüh lèizerczen dje dze valleï fan Sprodj nôoït micz khon eigcz üugczen zsâdde zîn, wât dôe gebeurd esz: woeï on Zyldav rakettcz ihn 1952 fan dze Ierdcz lozgerükt esz (zèventïen jâar veur dze Amerikôenczen öpp dze ghelaaïke plojsch aankzwammen un dascz gheheugencz fan ghânsz dze waaireltj mïcpaktcz). Dze annotatôerszen fan dascz könïnkrijcz hemme alh lank vrèidcz gesloêtcz micz dze rekenkundcz: dascz dze eerszte stapcz öpp dze Mâans Zyldav wâ, un dascz bekânsz nietz îencz büjten dze bergen itd gelüuft, of dascz mè itd khon oeit gevrâgdcz hètj. Dascz spôerczk blâaïft, aïs itd blâaïft, zjüst zoû: geplôoïd ihn on striepalbumcz, effekczes ghezeen ihn dascz hoekskcz fan dascz verhôel fan on ânder, ihn on waaireltj dje 1969 teltcz un nôoït fan 1952 gehôerd hètj.
Dôe zitcz gîn revânszjcz ihn. On akszeszwârcz oêt on studiokomédïe ghoun dze enszïklopedïeën nietz hersczrâaïve, un dze programmanôtczen bewèire itd oûkh nietz. Mâhr dze annotatôerszen lôetcz dze filmcz tôch ihn dascz archïefcz, ihn dze nôem fan on prïnszïpcz dje zsoe ohn doekskczes rond zeggen: dascz könïnkrijcz bewôertcz êeder spôerczk fan yhzer eigcz gheheugencz, woeï klaân, woeï toevallegcz oûkh, woê itd oûkh ihn dze waaireltj neirkzomtcz. Dascz on amerikôensczkcz püblïekcz lachendcz langsz Rakettcz nâ dze Mâans gepasseird esz ohn on blik: czesztot, öpp dze grondcz, ghânsz dascz verhôel. Dascz boekcz lôegh ihn dze kôemer. Dascz könïnkrijcz wâ dôe dze eerszte. Ïemandcz, èvverânszt, leest dze kâftcz un pèiszt yhzer gedachtcz.
